Listopad 2009
PoUtStČtPaSoNe
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      
Anketa
Pravidlo horizontu by se mělo:
Hledat
Kontakt
Zdeněk Kincl
IcemanZZZ@sendme.cz
ICQ: 236910392
RC házela kategorie F3K v Přibyslavi
Je neděle 20.9. osm hodin ráno a při pohledu z okna to na svahové závody v Chotěboři ani na Větrníku nevypadá. Předpověď počasí hlásí proměnný vítr o rychlosti do 4 m/s. Závody zavrhuji a přemýšlím tedy co s volným víkendovým dnem. Takovéto počasí je naprosto ideální na ježdění na kole. Teď jen vymyslet nějakou pěknou trasu. Matně si vzpomínám, že Komár na svých stránkách lákal na přeloženou soutěž RC házedel F3K v Přibyslavi. Říkám si, že by to nemusela být špatná nová zkušenost, a tak tedy něco po deváté hodině nasedám na kolo a vyjíždím směrem na Žďár nad Sázavou… Do Přibyslavi to mám z Velké Bíteše necelých 60km, nic co by se nedalo ujet. Navíc počasí je naprosto ideální - bezvětří a tepla tak akorát. Cesta ubíhá pomale ale jistě a já se postupně víc a víc přibližuji místu konání. Na letiště jsem dojel lehce před polednem a jak jinak než tajemně zezadu od lesa :o) Hned po příjezdu mě vítá Komár Honza Šteidl se slovy: "Čau Zdeňku, konečně jsi se přijel podívat na pořádnou soutěž?". Já se jen lehce pousměji a jdu mu potřást pravicí… Je pravda, že tam bylo k vidění i poměrně dost známých tváří ze světa F3F. Usedám vedle Ivoše Křivánka a začínám sledovat, v čem to F3K vlastně tkví. Abyste mi rozuměli, tohle byla moje první návštěva závodů této kategorie. Celkové proporce těchto modelů jsou v porovnání s kousky kategorie F3x poněkud slabší - rozpětí do 1500mm, váha do 600g, ale to neubírá nic na atraktivitě této kategorie. Oko neznalého diváka rozhodně okouzlí speciální technika kruhového hodu, kdy jsou soutěžící schopni vyhodit své miláčky až do výšky okolo 40m. Na startovišti se sešlo celkem třináct soutěžících, avšak nakonec létalo soutěžících jen jedenáct. Honzů stroj odmítal poslušnost a Tonda Kaláb svého miláčka přerazil vejpůl. Co se týče pravidel, není to zase až taková věda. V každém kole je letěna jedna z osmi letových úloh. Na kompletní popis jednotlivých úloh se můžete podívat do pravidel. Při nedělní soutěži se postupem času podařilo odlétat všechny úlohy. Během soutěže jsem měl trošku problém s technikou focení kruhového hodu, kdy se vše děje tak rychle, že to chce opravdu cvik, aby z toho vylezly alespoň trošku povedené fotky… Jelikož počasí přálo a organizace šla jak po másle, okolo půl třetí se mohlo přistoupit k vyhlášení výsledků. Honza Šteidl zbilancoval letošní F3K sezónu na letišti v Přibyslavi, předal slova chvály výpočetnímu středisku JIH a poté přistoupil k předávání cen. Vyhrál Martin Zemánek, druhý byl Ivan Bortel a na třetím místě se umístil Ondra Rezler. Hlavní ceny byly napečené buchty a koláčky, což by nebylo od věci zavést i na soutěžích svahových :o) Všem vítězům i poraženým blahopřeji…
Šup tam s ním.
Přistávám...
Číňan Ondra Rezler :o)
"Káčkový" speciál.
Přistupujte blíže, cen máme dost :o)
Ivan Bortel, Martin Zemánek, Ondra Rezler.
Zdeněk Kincl | 29.9.2009
49. ročník podzimního svahu v Novém Městě
Sobota 12. 9. 2009, sraz jako tradičně v 9 hodin v Novém Městě u nádraží. Počkali jsme ale do čtvrt na deset na poslední opozdilce - ještě jsem nezažila soutěž, kam by Jirka Kincl dorazil včas. Sešlo se celkem 16 soutěžících z různých konců republiky. Vítr docela foukal, takže nebylo na co čekat a vyrazili jsme na kopec. Na Roženeckých Pasekách foukal vítr dost zprava, téměř čistý sever, tak jsme se rozhodli, že se pojede na severní kopec na Míchov. Když jsme tam dorazili, k překvapení všech foukal vítr úplně zleva, navíc přes les. Pár odvážlivců vrhlo své "miláčky" do vzduchu, nebo spíše do vzduchoprázdna, aby během chvilky mohli zase přistát. Všichni se smáli, padlo taky pár vtipných poznámek: "Copak potřebuješ k soutěži vítr?", "Vzpomínáš si na nějakou soutěž, kde by foukalo přímo na kopec?", "Mně se tady líbí, je tady takový pěkný závětří.". Jako pořadatelé jsme tedy rozhodli, že se vrátíme zpátky na Paseky. Vítr pulzoval mezi SZ a S, ale k lítání to bylo. Na nic jsme tedy něčekali, postavili báze, natáhli zvonění, vytyčili bezpečnostní linii a po nástupu jsme ihned začali létat první soutěžní kolo. Časy v prvním kole se průměrně pohybovaly kolem 60 sekund, ale co by to bylo za soutěž, kdyby se neobjevil nějaký "kazilet" - Radek Plch zaletěl za 48,9 sekund, což byl současně nejlepší čas celé soutěže, a rázem z krásného času kolem 60 vtěřin zbylo soutěžícím okolo 800 bodů. Po prvním kole vítr stále foukal, takže ihned začalo kolo druhé. Časy byly stále vyrovnané, změnil se pouze držitel "litru". Radka tentokrát na vrcholu vystřídal Jirka Sodomka. Ve třetím a čtvrtém kole se ještě dvakrát majitel 1000 bodů změnil, aby se v kole pátém mohl vrátit na špici zase Radek. Před tím ale Míra Trsek ještě asi v půlce kola rozhlašoval: "Já mám se čtyřiašedesáti ještě pořád litr." No, opravdu ale jenom do té půlky. Kolem půl druhé přišla polední pauza větru a objevily se první opravy. Vítr začal klesat pod 3 metry, takže se pilně sledovalo 20 sekund. Opravy nebyly naštěstí tak časté, takže jsme v pohodě dolétali sedm kol. Objevily se ale i nějaké nuly - Vašek Vojtíšek by myslím mohl vyprávět. V posledním kole letěl slušný čas, když ale v posledním průletu povídá: "Kde je ten strom?" A jak tak sledoval, škrtl si křídlem o vysokou trávu a skončil na zemi. No stane se, že? Vítr si ale během sedmého kola začal čím dál víc dělat, co chce, takže se osmé kolo už ani nezačínalo a po sedmi kolech jsme soutěž s klidným srdcem ukončili. Vítězem se stal "nečekaně" Radek Plch, na druhém místě se umístil Jirka Kincl a třetí skončil Jirka Sodomka. Co říci závěrem? Počasí nám přálo, za celou soutěž nespadla ani kapka, i když to chvílemi vypadalo hodně škaredě, a především vítr byl milosrdný, za což myslím svědčí sedm odlétaných kol. Prostě a jednoduše - myslím, že pro všechny příjemně strávený den. Nedělní soutěž pořádanou Žďáráky se nepodařilo dolétat...
Pavla Hlavsová | 19.9.2009
European Xtreme Flight Championship 2009
Po dvou letech opět ve Znojmě... Každý nadšenec extrémní akrobacie si tento podnik nemohl nechat ujít. Letos se již jednalo o druhý ročník této šílenosti v areálu modelářského letiště v Hlubokých Mašůvkách u Znojma. Jelikož v tomto termínu je ve Znojmě i vyhlášené znojemské vinobraní, výlet na jižní Moravu stál rozhodně za to. Po předloňské zkušenosti, kdy jsem byl tímto vystoupením naprosto unešen, jsem na letošním podniku nemohl chybět. Sice jsem byl po pátečním hodování s návratem v ranních hodinách poměrně unaven, cesta do Znojma však byla jasná. Patronát nad celou událostí převzal hlavní sponzor - firma Krill Model. Soutěž probíhala již od pátku, kdy se letěly dvě kola kvalifikace. V sobotu jsem na místo určení dojel okolo desáté hodiny, kdy se létalo první kolo semifinále jednotlivců. Celkem létalo 25 postupujících pilotů z páteční kvalifikace. Počasí na létání bylo téměř ideální. Ačkoliv bylo zataženo, pro diváky i piloty to bylo vysvobozením, protože nemuseli mžourat do sluníčka. Vítr foukal severních směrů o rychlosti okolo 3 m/s. Asi zde nemá cenu popisovat, co tam bylo z akrobacie všechno k vidění, protože toho bylo opravdu hodně. Zatímco já jsem sotva stíhal sledovat, v jakém stavu se letadlo nachází, piloti ještě museli v mžiku reagovat a řídit je... Nad některými jsem opravdu jen nechápavě kroutil hlavou. Jedním z nich byl určitě Donatas Pauzuolis z Litvy. To co předvedl v jedné z komerčních přestávek se svým EPP 4D akrobatem Arrow mě naprosto nadchlo. To, co dokáže s těmito motorovými tácky na maso, se můžete podívat na youtube. (snad ten link vydrží alespoň chvíli validní, kdyby ne tak to video se jmenuje: "Arrow" VPP Donatas Pauzuolis). Ovšem jeho ztřeštěná jízda tímto počinem rozhodně nekončila. Zkuste si vzít svoje rádio, dejte je společně s rukama za záda a lítejte takhle prestižní závod s letadlem, jehož cena převyšuje sto tisíc korun... Rozhodně doporučuju pročíst si Donatův web. Tak přesně tohle bylo ve Znojmě též k vidění :o) Kromě klasického létání na hudbu (freestyle) byl letos do programu zařazen i skupinový freestyle, který ovšem létala jen hrstka pilotů. Pokud si správně pamatuju, bylo to okolo pěti dvojic. Oproti podniku před dvěma roky zde bylo možné vypozorovat i pár změn. Je vidět, že majitelé letiště areál neustále doplňují a vylepšují. Spolu s areálem v Budkovicích tvoří asi jedny z nejlépe vybavených modelářských sportovišť v ČR. Z pohledu organizace jsem nezaznamenal žádné větší nedostatky, všechno běželo jako po másle. Oproti prvnímu ročníku, kdy většina soutěžících létala s modely Katana od firmy Krill model, letos byla na startovní čáře naprostá většina modelů YAK-55 od téže firmy. Kromě závodních akrobatických speciálů mohli diváci obdivovat JET pana Jiřího Písaříčka, který stál též u zrodu tohoto modelářského letiště a je jeho současným majitelem. Model je poháněn turbínou o tahu 80N, otáčky se pohybují od 30 000 do 120 000 ot./min. Pro diváky i soutěžící byla do programu zařazena prezentace armády České republiky. Nejprve se nad hlavami prohnaly naše nadzvukové bitevníky Jas-39 Gripen, v další přestávce pak podzvukové cvičné letouny L-39 Albatros. Nejvíce mě však nadchlo vystoupení pilota bojového vrtulníku Mi-24, který si opravdu nebral servítky a vyváděl s vrtulníkem parádní kusy. A prováděl je opravdu blízko, takže si všichni mohli dosti podrobně prohlédnout úplné detaily tohoto stroje. Během soboty byly k vidění celkem 2 kola z každé kategorie. Na večer bylo plánované ještě noční létání, dva ohňostroje (jeden v areálu a druhý k vidění z nedalekého znojemského vinobraní) a noční Redbull párty, leč bohužel tohoto programu jsem se již nezúčastnil. V neděli se pak létalo ještě níž, pomaleji či rychleji a celkově zde bylo více adrenalinu, protože se letělo finále. A co říci závěrem? Rozhodně tento výlet na jižní Moravu stál za to a pokud jste se bohužel nemohli zúčastnit, za dva roky vše můžete napravit :o) Letu zdar!

PS: Fotky jsou převzaty z webu Aerobatic Team Belgium, bo jsem si já vůl zapomněl foťák :o) Snad mi to dublování fotek klucí odpustí...
Startovní depo.
Yak-55 Daniela Hrachovce.
Vis na vrtuli :o)
Katana
Bitevník Mi-24.
Donatas Pauzuolis pilotuje...
Zdeněk Kincl | 15.9.2009
VC Monaka Formule 1 (Mistrovství světa F3B Ivančice)
Tak už je dobojováno... Oficiálním mistrem světa kategorie F3B se pro rok 2009 stává Martin Herrig z Německa. V týmech pak vyhrál tým Německa ve složení Peter Hubbertz, Andreas Herrig a Martin Weberschock. Naši kluci se umístili postupně na 8.místě (Petr Fusek), 14.místě (Honza Stonavský) a 15.místě (Jiří Baudis). V týmech pak obsadili 4.místo. Velká gratulace!!! Pojďme to vzít ale tak nějak od začátku. Po ne příliš pěkných ohlasech na brněnský pohár, který se konal před měsícem, bylo nutné dosti zapracovat na organizaci a úpravě letiště. Do pozice vrchního náčelníka byl nominován Roman Lomcovák Vojtěch, což se pak ostatně pro jeho nekompromisní kamenný "ksicht" ukázalo jako dobrá volba :o) Mistrovství však mohlo skončit ještě dříve, než vůbec začalo. V neděli večer, okolo půl desáté, se přes jih Moravy přehnala húlava. Podle místní korouhvičky vítr dosahoval stabilně rychlosti 32m/s, což ale vůbec nesvědčilo stanovému městečku. Belgický stan tento nápor větru nevydržel a zmizel někde ve tmě směrem na Ivančice...

Pondělní ráno se neslo v duchu odstraňování škod po noční vichřici. Nakonec se však podařilo mistrovství okolo jedenácté hodiny úspěšně zahájit. Zahajovací disciplínou byla termika. Pokud si to správně pamatuju, létalo se ve skupinách po devíti. Víceméně nikdo neměl problém nalétat daný desetiminutový letový čas. Poté následovaly průlety. Tato úloha se létala ve skupinkách po pěti. Nakonec se z první rundy letěla rychlost. Nejlépe ji zaletěl Daniele Amici (15.34s). V závěru letového dne se stihla odlétat ještě termika z druhého kola.

V úterý bylo už od rána zataženo a předpověď počasí moc sluníčka neslibovala. Vítr foukal od severu, což bylo přesně kolmo na natažené navijáky. Střídavě pršelo / nepršelo, a tak se více vyčkávalo než létalo... Do pozdního oběda se stihly odlétat průlety. O půl druhé se začala létat termika třetí rundy, která trvala asi dvě hodiny. Najít termiku byl trošku problém, a tak ne všichni piloti nalétali daný desetiminutový limit. Po termice následovala rychlost druhého kola. Bohužel nepřízeň počasí se ukázala i zde. Před letem posledního soutěžícího se rozpršelo, a tak se musely opakovat lety celé skupiny. Do pozdních večerních hodin se rozlétaly i průlety třetí rundy.

Středeční předpověď počasí konečně dává naději, že by to dneska mohlo dobře šlapat. Sice je od rána zataženo, avšak beze srážek. Vítr vane od severozápadu, v průběhu dne se stáčel k severu. Během hodiny se dolétává vzdálenost z předchozího dne a začíná se létat rychlost třetí rundy. Vzduch je více než dobrý, čemuž odpovídají i letové časy pod 15 sekund. Všecko jde jak po másle, a tak se v 11 hodin začíná létat rychlost rundy čtvrté. Po krátké pauze na oběd se letí průlety čtvrtého kola. Zde se projevil Roman jako nekompromisní a neoblomný ředitel soutěže, když musel čelit reklamacím na penalizaci letu jednoho německého závodníka, který odstartoval předčasně, aniž by dostal od startéra potvrzující signál. Do večera se stihla odlétat ještě jedna termika a průlety. Myslím, že to byl na jeden den poměrně solidní výkon...

Ve čtvrtek ráno bylo nebe bez mráčku a vítr vál opět od severu, místy se stáčel k severovýchodu. Začalo se termikou. Víceméně až na výjimky nebyl problém nalétat letový čas. Po termice následovala rychlost páté rundy. Nejlépe zaletěl Evgeny Tvorogov z Ruska (14.18s). Místo toho, aby se pokračovalo v létání další rundy, bylo na popud jury nařízeno opakování letů 4. skupiny průletů 4. rundy (schválený oficiální protest německého týmu kvůli události z předcházejícího dne). Na formulaci protestu a na oficiální vyjádření jury se můžete podívat na švýcarském webu. Okolo jedné hodiny se začaly létat průlety šestého kola. Nejvíce jich odlétal Pasi Väisänen (31). Průlety se létaly necelé dvě hodiny a pak se přešlo k úloze rychlost. Není nic krásnějšího, než když po vystřelení máte velikou výšku a ještě k tomu bublinu. To se pak noří jedna báseň. Letové časy pod 15 sekund vždy budily aplaus, ale to hlavní mělo teprve přijít... Martin Weberschock (GER) zaletěl svoji rychlost za 13.74s!!! A to jsem fakt už jen stál s hubou dokořán otevřenou a nevěřícně kroutil hlavou, kolik to ta kouzelná tabule vlastně ukázala za číslo :o) Do večeře se stihla odlétat ještě termika šestého kola. Velké ovace také sklidilo Romanovo rozhodnutí, že z důvodu relativního přebytku letového času se páteční soutěžení bude odehrávat až od deváté hodiny ranní :o)

Páteční počasí bylo víceméně stejné jako ve čtvrtek. Letěly se průlety sedmého kola. Kvůli nešťastné nehodě, kdy byl při startu zasažen pomocník australského týmu, musela být soutěž přerušena. Naštěstí se po převozu do nemocnice ukázalo, že zranění nejsou vážná... Po dolétání průletů se letěla termika a poslední letěnou úlohou mistrovství světa F3B roku 2009 byla rychlost. Pak už následovalo jen oficiální vyhlášení výsledků.

Teď by si to zasloužilo ještě pár slov bokem. Když jsem přijížděl na letiště v Ivančicích, hned byly vidět drobné rozdíly oproti brněnskému poháru, který se zde létal před měsícem. Tráva byla zelenější a hustší, zemědělci sklidili svoji úrodu, navijáky byly nataženy na obě strany, vzádu stála pořádná informační tabule a celým operačním prostorem mezi navijáky byl natažen šedý koberec. To se nakonec ukázalo po nedělní bouřce a úterních deštích jako profesionální majstrštyk. Co se týče atmosféry, občas byla trošku vyhrocenější, ale nebylo to zase až tak hrozné. Spíše byla sranda pozorovat, jak se běhaly štafety s érem při opakování startu. K vidění byly i 3 starty v jednom letu a to už se pak muselo běhat opravdu rychle :o) Jestliže mě něco překvapilo, tak to bylo měření jednoho navijáku, k čemuž se chci v nějakém krátkém příspěvku ještě určitě vrátit. Teda pokud bude čas :o) K vidění byly i různé ikony ze světa F3x. Asi jednou takovou největší byl Joe Wurts. Asi nikdy nezapomenu, jak v jednej ruce drží rádio s palcem na kniplu, v druhej ruce drží éro, nohou šponuje naviják a sám bez jakékoliv pomoci startuje... Při rekreačním polítání neřeknu ani slovo, ale při mistrovství světa?! K vidění toho bylo během toho týdne opravdu hodně a mě určitě zítra napadne kupa dalších věcí, co by se sem hodila dopsat, ale ne! Jestliže dopsat pár slov ještě závěrem, tak snad jen děkovačku všem zúčastněným. Mezinárodní ostuda se nakonec nekonala, na což by si před měsícem vsadil asi jen málokdo. Spíš si myslím, že soutěžící byli s pořádáním mistrovství nadmíru spokojeni. Standing ovations pro zvoníky a vedení závodu je toho jasným důkazem. Velká slova díků patří i členům RC klubu Brno, kteří se též nemalou měrou podíleli na přípravě tohoto mistrovství...

Na další omáčku ohledně mistrovství světa F3B (převážně ze zákulisí a z pohledu ředitele závodu) se můžete podívat na Lomcovák. Výsledky pak na webu RC Solutions.
Vrchní velení soutěže.
Šup tam s ním.
Tak tenhle týpek byl fakt vostrej...
Udělátko pro kontrolu navijáků.
Legenda F3x Joe Wurts.
Jediná žena šampionátu Michel Goodrum.
Opět se běhalo sem a tam...
Nekompromisní Lomcovák při reklamaci.
Craig Goodrum z Jihoafrické republiky.
Michal Skarwecki z Polska.
Opět Polák, Arek Morawski.
Jojo, pán šoumen :o)
Béčkový speciál Ceres.
Nejrychlejší rychlost vzbudila silné ovace.
Zdeněk Kincl | 11.8.2009
Exkurze na letiště Brno Tuřany
Sice jsem měl na dnešní den naplánován cyklistický výlet do Ivančic na "béčka", avšak kvůli počasí jsem musel tento plán přesunout. Jelikož u nás skoro celý den prší, konečně jsem se dokopal k sepsáním nového příspěvku na tento bulvární plátek. Už delší dobu jsem zamýšlel sepsat pár řádků z průběhu exkurze na letišti v Brně Tuřanech, kterou jsme podnikli v rámci výuky Radiolokace a navigace :o) Doufám, že to pro vás bude v této svahařské okurkové sezóně alespoň trošku zajímavé... Ale vezměme to hezky popořádku.

Je něco po osmé a většina študáků už netrpělivě přešlapuje před ústavem docenta Chocholouška (volací znak náčelníka ústavu). Ještě nakoupit na cestu pár baget a o půl deváté je nahlášen ostrý odjezd přes celé Brno směr Tuřany. Pro cestu je nám přistaven jednopodlažní autobus značky Karosa. Až na dva nešťastlivce jsme si všichni sedli. Při správném poznávacím zájezdě nesmí na palubě chybět nějaká ta láhev ohnivé vody, a proto vytahuji svoji placatici s Fridexem a posílám ji našemu vedení a řidiči dopředu. Fridex je kódové označení pro alkohol, který i při vysoce nízkých teplotách nemění své skupenství. V zápětí se mi i s placaticí vrací tichou poštou od vedení vzkaz, že si mě budou u státnic pamatovat, očividně jsem zapůsobil :o) Po asi půlhodinové cestě ošklivým městem dojíždíme k branám tuřanského letiště, kde na nás naběhne ochranka vyzbrojená klasickými policejními obušky délky 33cm. O naší důkladně plánované exkurzi tu nemá nikdo ani ponětí, tudíž nás i s naším náčelníkem považují za teroristickou organizaci Jánošík. Naštěstí se vše po krátké chvíli a pár náhodných výstřelech vyjasňuje a naše smrtící komando je vpuštěno do areálu. Je nám přidělen moc příjemný průvodce a celá stezka odvahy může začít...

Kompletní informace o letišti včetně historie si můžete přečíst na Wikipedii. Cílem naší exkurze byly prostředky a systémy rádiové navigace. Nejprve jsme s naším autobusem zastavili u paty přistávací dráhy, kde je umístěn Localizer systému ILS. Asi nemá cenu zde kompletně překládat to, co je napsáno na Wikipedii, ale tak ve stručnosti: Tento systém umožňuje pilotovi přistávat s velkým dopravním letadlem i za situace zhoršených meteorologických podmínek (zejména viditelnosti) pomocí přístrojů. Tento systém je standardem na všech mezinárodních letištích a musí jím být vybaveno každé letiště. Systém se skládá ze dvou radiomajáků - Localizer a Glideslope. První z nich vymezuje prodlouženou osu dráhy a druhý tzv. sestupovou rovinu. Každý maják vysílá dva směrové svazky elektromagnetické energie s různým modulačním kmitočtem. Na palubě letadla je přijímač, který detekuje hloubku modulace jednotlivých svazků a v případě rovnosti se jedná o onu zmiňovanou rovinu. Kromě těchto radiomajáků jsou v ose dráhy ještě markerové majáky, které definují vzdálenosti od paty přistávací dráhy. Během prohlídky LOC systému ILS se nám pár metrů nad hlavou proletěl Boeing 737, který šel na přistání, a řeknu vám, solidní zážitek :o) Hlavně pak bylo slyšet ještě asi 5 minut po přistání, jak se "rovná" vzduch rozvířený za letadlem.

Další zastávkou našeho autobusu byl systém VOR. Je to navigační systém složený ze sítě všesměrových majáků, pomocí kterých je pilotovi udáván kurz vzhledem ke zvoleném majáku. Systém je založen na vyhodnocování fázového posuvu mezi referenčním a měřeným signálem velmi nízkého kmitočtu. Se systémem VOR se většinou umisťuje i dálkoměrný systém DME, který slouží k měření vzdálenosti mezi letadlem a pozemním majákem.

Pýchou tuřanského letiště je bezesporu vlastní přehledový radar RL-64 od výrobce Tesla Pardubice (nyní Eldis Pardubice). Jedná se o přehledový radar určený ke kontrole a řízení letového provozu v řízené oblasti letiště až do vzdálenosti 120km. Umožňuje navádění letadel do přibližovacího sektoru zároveň se zajištěním bezpečnosti letecké dopravy.

Pár vyvoleným (včetně mě) bylo umožněno jít se podívat na řídící věž. Po vyšlápnutí točitého schodiště se přede mnou otevřel výhled na celé letiště. Nahoře za mašinama seděli již dva operátoři, kteří si vesele řídili celý letový provoz letiště. Jestliže jsem na něco čučel, tak to byla úroveň jejich angličtiny - výslovnost hodná rodilého mluvčího. Příjemně klimatizovaná kukaň s tónovanýma sklama, kávička na stole, střídání na pracovišti po dvou hodinách a grandiózní plat by asi každý záviděl. Leč vám řeknu, takové vysoké požadavky na kvalifikaci, kvalitu angličtiny a vysoké psychické vypětí při průseru, tak bych do toho asi nešel... Jelikož byl všední den a na letišti byl celkem frmol, nechtěli jsme operátory dále rozptylovat a v poklidu jsme věž opustili. Poslední zastávkou bylo zázemí řízení letového provozu, kde se schází informace z jednotlivých radarů. Jestli mě zde něco překvapilo, tak to bylo meteorologické pracoviště. Kompletní předpovědní a aktuální mapy, satelitní snímky, informace z meteorologických radarů, prostě všecko na jednom místě.

Touto zastávkou naše exkurze na letišti v Tuřanech skončila. Poté nás už jen čekala cesta autobusem zpátky do štatlu. Veliké poděkování patří našemu velice příjemnému a ochotnému průvodci, lež bohužel už nevím, jak se jmenoval...
Boeing 737 společnosti Travel Service.
Airbus A320 společnosti ČSA.
Anténní pole systému ILS (LOC).
Přehledový radar RL-64.
Dispečerské pracoviště RL-64.
Řídící věž letiště v Tuřanech.
Řízení letového provozu.
Mapa destinací (rok 2009).
Zdeněk Kincl | 4.8.2009
F3B Ivančice
Nové letiště "Czech Heaven" nad Ivančicemi u vesničky Budkovice má první zátěžový test za sebou. O tomto víkendu se zde jela pověstná formule 1 kategorie F3x. Soutěž pořádal RC model klub Brno. Protože tohle budou asi moje poslední prázdniny, rozhodl jsem se z nich vycucat úplně všecko. Jelikož jsem na sobotu neměl žádný jiný naplánovaný program a do Ivančic je to z Velké Bíteš pouze cca 35km, rozhodl jsem se tam jet podívat. Taky jsem byl zvědavý na nové letiště. Po páteční akci s návratem v téměř dopoledních hodinách (slušný člověk chodí domů za světla), následovaly asi dvě hodiny spánku. Poté jsem osedlal svého oře (kolo) a vyrazil cestou na Přibyslavice, Domašov, Říčky, Říčany, Rosice, Tetčice, Neslovice, Ivančice a Budkovice. I přes poměrně teplé počasí cesta rychle ubíhala (1h20min) a na místo určení jsem dojel přesně na oběd. Tou dobou měli soutěžící už odlétanou ranní termiku a létali průlety. Přívlastek "mezinárodní" soutěž zde byl určitě na místě. Sešli se zde závodníci z Česka, Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Holandska a Švýcarska. Snad jsem na někoho nezapomněl :o) Vítr fouká okolo 1m/s ze západního směru a počasí vypadá zatím taky celkem dobře. Sice to peče jak na Sahaře, ale hlavně když neprší. Avšak říkám Lomcovákovi, že okolo druhé hodiny "to" přijde. Za posledních pár dní tady u nás na Moravě to mám již z kola dostatečně vyzkoušené :o( Okolo půl druhé vyrážím k letištnímu okénku na pozdní obědové meníčko. Servíruje se vývar a svíčková. Sice jen se čtyřmi knedlemi a bez brusinek, ale na závodní provizorium si myslím, že to byla poměrně dobrá žranice. Každopádně pro zahraniční soutěžící typická domácí kuchyně... To my na svahu si můžeme zakousnout tak maximálně nějakou tu uzenku nebo šnycl z domova. S přibližující se druhou hodinou se bohužel očividně přiblížil i dešťový mrak. 14:05 už začíná lít jako z konve. Původně solidně vyhlížející plachty nad posezením sice krásně splňují svoji funkci jako slunečníky, avšak s tekoucí vodou si né a né poradit :o) S mojim finišujícím stravováním mě napadá typické slovní spojení "závodní jídelna" - tentokráte však od slova závod. Poslední knedli už ani nekrájím, celou ji cpu do chřtánu a utíkám se schovat... Déšť trvá asi deset minut. Po odlétaných průletech se ředitelé závodu z důvodu otočení větru rozhodli přemístit navijáky. Celou situaci bych popsal poměrně výstižně slovy "stěhování národů" :o) Celé stěhování se vším všudy zabralo více jak hodinu. Tentokráte se letí rychlost. Pro okolního diváka asi nejzajímavější úloha. Letové časy se pohybuji v rozmezí 16s - 30s. Okolo půl páté se k letišti začala přibližovat další bouřka. Jelikož pěkně nasávala, letové časy se zlepšily. Nejrychleji zalétal Petr Fusek s časem 14.57s. Asi deset minut na to začalo silně pršet a právě letěná rychlost se musela přerušit. Déšť trval opět jen chviličku, ale dost dlouho na to, aby se z krásného pole stalo bahniště. Kdo si do Ivančic přivezl kromě flašek s ohnivou vodou i gumáky, vyhrál :o) Jestli bylo pro rychlost opravdu něco typického, tak sekání na béčkové bázi. Nevím úplně přesně, kolik lidí si seklo, ale tipoval bych to tak na menší třetinku :o) Rychlost se dolétala okolo šesté hodiny večerní, takže během soboty se odlétala jedna kompletní runda. Poté jsem vyrazil zpět k domovu. Pokud bych měl tento sobotní výlet nějak zhodnotit, tak to bude určitě se slovy krásně strávená sobota. Hubu jsem si nespálil, nezmokl jsem, dal jsem si dobrej oběd, zapil ho pivkem, podíval se na formuli 1 a nakonec i šťastně dojel. Takže co víc si přát. Jelikož je tohle moje asi třetí navštívená "béčková" soutěž, nechtějte po mně nějaké grandiózní závěry a soudy co se týče kvality soutěže. Beztak Roman vyplodí něco na Lomcováku. Působil jsem zde pouze jako čumil s cílem obhlídnout konkurenční podnik - formuli 1 v kategorii F3x a nové letiště... Jen blázen by si myslel, že všechno může být funkční a krásné hnedka od začátku. Každopádně si myslím, že až se podaří vychytat všechny mouchy, tak nové letiště "Czech Heaven" bude solidním zázemím pro modeláře všech možných kategorií... Dále mi nezbývá nic jiného než popřát pořadatelům hodně zdaru při pořádání mistrovství světa F3B, které se uskuteční na tomto letišti počátkem srpna. A pokud je tento článek plný přirovnání, musím uvést jedno i na konci :o) Když F3B je formule 1, tak že by mistrovství světa byla VC Monaka?... :o)

Na výsledky z celého víkendového klání se můžete podívat na oficiálních stránkách.
Parádně srovnaný rakouský tým.
Jo jo, řád musí být všude :o)
Český tým ASCOT pod vedením Vaška Vojtíška. Očividně je zde morálka nižší :o)
Herbert Bachler
Ingo Jerx
Armin Hortzitz
Gerhard Flixeder
Zdeněk Kincl | 6.7.2009
V sobotu mazec, neděle masakr...
Přesně těmito slovy Radek Plch popsal soutěžní víkend na Větrníku a myslím, že nebyl daleko od pravdy. Ale hezky postupně od začátku. Obě dvě soutěže pořádal Slovácký RC klub Kyjov, avšak bez svého náčelníka Ladě Esterky, protože ten měl jinačí povinnosti - rodil nám nového svahaře. Jelikož předpověď počasí byla velice příznivá, odložil jsem přípravy na úterní zkoušku a vyrazil na závody také. Po příjezdu na Větrník zde již netrpělivě přešlapovali další soutěžící. Celkem se nás tu sešlo patnáct. Pořadatelé natáhli zvonění, zatloukli kolíky s praporky na bázích a soutěž mohla v 10:45 začít. Škoda jen, že se začalo až tak pozdě, ale nejvíce času zabralo nahlašování soutěžících do počítače. Vítr foukal kolmo na hlavní svah a stabilně se silou okolo 8 m/s. Soutěžící začali své miláčky nakládat olovem a každou chvíli se ozývalo zlověstné hvízdání na bublavém vzduchu. Celou soutěží se nesla rodinná atmosféra a plkalo se o všem možném... Tonda Hlavsa dovezl z domova plný pytel Rychlých hašlerek. Jen co jsem si jednu foukl pod jazyk, hned mi přišla v následujícím letu bublina :o) Celá soutěž měla poměrně rychlý spád, jelikož se přistávalo za hranu do pole s řepkou. Jedno soutěžní kolo trvalo okolo 30 minut. Čas od času pořadatele zradila technika, popřípadě zvoníci nedávali pozor, tak následovalo pár opravných letů. V neděli už ale vše fungovalo, tak jak mělo. V sobotu byly k vidění opravdu pěkné závody. Větru bylo tak akorát a sluníčko taky svítilo. No prostě idylka. Jelikož však ale pořadatelé někam spěchali, byly soutěžní lety ukončeny ve 3 hodiny. Do té doby jsme stihli v patnácti soutěžících odlétat 8 kol. Vyhrál Radek Plch, druhý skončil Tomáš Winkler a třetí místo obsadil Zdeněk Tmej.

Po závodech jsme na Větrníku zůstali ještě my Kinclové, Plšáci, Zdeněk Tmej, Tonda Hlavsa, Tomáš Winkler, Jirka Souček a Michal Homola. Postupně jsme si ještě všichni zalétali a trénovali na následující den. Vždy ve vzduchu byly dvě nebo tři letadla, ale po rozumné domluvě nebyl problém se tam poskládat. Horší bylo, když přišla nějaká krizovka a přestalo to nosit. Já si opět zalítal s tatovým Stingem a začínám silně uvažovat, že po státnicích mu ho už přestanu půjčovat :o) Dále jsme zkoušeli fyzikální zákony a flutter výškovky u malého elektro-větroně Lili. Ve špici umístěný malý stříďáček vytáhnul éro do výšky a pak kolmo dolů, co to dá :o) Zdeňkovo Lili už fluttrovalo, ale Radkovo né a né :o) S přibývajícím časem světla ubývalo a my naplánovali další večerní program. Nachystali jsme špekáčky, klobásky, párky - prostě všechno, co se dá opéci. Jako největší guru se ukázal Zdeněk Tmej, kterému při stolování chyběl snad už jen bryndáček :o) Po klobáskách ještě nějaké to pivko na spláchnutí mastnoty a troška degustace ohnivých vod na zahřátí před studenou nocí. U ohně jsme vydrželi asi do 10 hodin a pak jsme se postupně trousili do hajan. Nemělo cenu to nějak přehánět, každý chtěl být v neděli fit, protože nás toho čekalo ještě opravdu hodně :o) Většina lidí chrápala v autě, jen Jirka Souček se ukázal jako nejdrsnější zálesák, který si ustlal ve spacáku jen tak pod širákem.

V neděli jsme se probudili do krásného slunečného a hlavně větrného dne... Přesídlili jsme zpátky na hranu, kde se podávala snídaně. K vidění byly řízky, utopenci, gulášek, mazanec, štrúdl, buchta a to všechno správně zahuštěné kafíčkem :o) Pořadatelé přijeli před devátou hodinou a začali chystat vše potřebné. Na startovišti se nás oproti sobotě sešlo nepatrně víc, celkem 18 soutěžících. Nedělní soutěž jsem v deset hodin odpanil já s letovým časem 78 sekund. Větr foukal oproti sobotě nepatrně zleva a ze začátku s rychlostí okolo 12 m/s. I když foukalo více než v sobotu, letové časy byly horší. Levá báze trošku nakopávala a pravá splachovala. Kdo lítal přesně na hraně, měl poměrně turbulentní vzduch. Pokud někomu přišla bublina, tak si to opravdu užíval. Já podpořen Tondovou hašlerkou dostal solidní vzduch ve třetím kole a letěl to za 64.9 sekund. Chvíli jsem se pyšnil i litrem, než mi ho v zápětí sebrali :o) Taky musím pochválit tatu, který ve čtvrtém kole zalítal nejrychlejší čas soutěže - 41.1 sekund. A za ty dva dny ani jednou nesekl, což jsem se fakt divil... S přibývajícím časem začalo přibývat i větru. Už foukalo stabilně okolo 17 m/s a největší náraz byl 23 m/s. Při takto silném větru se létání stávalo už silně problematické. Vznikaly veliké turbulence, které s érem dokázaly pěkně zacvičit. Pokud vítr někoho zafoukl za hranu, už se jen horko těžko probojovával zpět. Své o tom ví i Karel Faltus, který svého Stinga-T musel ve čtvrtém soutěžním kole zaparkovat za hrušku. Hodně problematické začalo být i přistávání, jelikož se za hranou začaly tvořit velice nepříjemné rotory. Tyto drsné podmínky poctivě prověřily reakce všech soutěžících. K vidění bohužel byly i třísky. Pod tíhou dalších okolností, které zde nemá asi cenu zmiňovat, jsme dolétali páté kolo a hromadně se domluvili, že bude s přihlédnutím k daným okolnostem rozumné soutěž ukončit. Opět nečekaně vyhrál Radek Plch, který má už na kontě sérii vítězství v Chotěboři, Novém Městě a teď i obou Větrníků. Druhý skončil Jirka "zálesák" Souček a na krásném třetím místě se umístil domácí Jan Petr. A jak již Radek v úvodu poznamenal, myslím že tento soutěžní víkend na Větrníku musel nadchnout každého svahaře.
Vertigo Jirky Součka.
Za 2s následoval letmý kontakt s keříčky.
Jinak vládla všeobecná pohoda.
Celý pytel rychlých hašlerek Tondy Hlavsy :o)
Lítali jsme až do západu slunce.
A potom následovala menší grill-párty.
Nejdrsnější zálesák byl Jirka Souček.
Sting-T Karla Faltuse.
Hoodně akční fotka :o)
"Chlapi, budem lítat dál..." (K.F.)
Zdeněk Kincl | 27.4.2009
Víkendové Nové Město a Žďár
Tak máme za sebou další dvě soutěže z letošního kalendáře F3F. Sobotní soutěž jsme pořádali my - LMK Nové Město na Moravě a byl to již 33. ročník Jarního svahu. Jakožto správní pořadatelé jsme museli dojet na místo srazu včas, což se nám nakonec i podařilo :o) Předpověď počasí byla nejistá, vítr jihozápadních směrů o síle 2-6 m/s, což moc soutěžících nepřilákalo. Celkem se nás sešlo třináct. Jelikož už od rána lehce foukalo, neváhali jsme ani chviličku a vydali jsme se na svah u Pohledecké skály. Na místě již byli Plšáci se Zdeňkem Tmejem a tvrdě trénovali. Natáhli jsme zvonkohru, zaměřili báze a lehce před desátou hodinou jsme rozlétali první kolo. Z počátku to nebyla žádná sláva, letové časy se pohybovaly okolo 70 vteřin. Jelikož ale bylo poměrně málo závodníků, jednotlivá kola rychle odsejpala. S přibývajícím časem se začala zamračená obloha lehce protrhávat a začaly chodit bubliny. Co se týče pravidla o síle větru nad 3 m/s, tak na ně nikdo nehrál. Soutěžící házeli své miláčky do vzduchu při větru okolo 1.6 m/s, což bylo znamení solidního "bublavého" vzduchu :o) Kdo měl větru více, občas měl problémy dolétat. Své vám o tom může povědět Tonda Hlavsa, který bohužel vybojoval tři nuly. Problematická se začala jevit i pravá zatáčka, která poměrně solidně splachovala a pokud soutěžící za to vzali opravdu hodně, utrhli proudnice a skončili na zemi, že Míro... I já jsem měl v jednom kole dost co dělat, abych přeskočil keříčky a neskončil na zemi. S přibývajícím časem se letové podmínky začaly čím dál tím více zlepšovat a daly by se charakterizovat stabilní tříkolovou bublinou :o) Pokud chcete mít pěkný vzduch i na dalších soutěžích, měli byste se začít zajímat o Tondovy "Rychlé hašlerky". Doufám, že jich doveze pár na víkendový Větrník :o) V desátém kole jsem dostal opravdu pěkný vzduch a Žluťáskovi se zase jednou konečně začaly trošku prohýbat křídla. Nakonec jsem to letěl za 65.1s (957b). Jelikož se létalo bez jakéhokoliv zdržování, nebyl problém uzavřít sobotní soutěž po odlétaných deseti kolech a to ještě v poměrně krásném čase. Vyhrál Radek Plch, druhý skončil Tomáš Winkler a třetí se umístil Ivoš Křivánek. Po vyhlášení výsledků jsme na místě zůstali ještě my Kinclové, Tomáš Winkler a Richard Kohl a poletovali. Nádherně to nosilo a opět by se letové podmínky daly charakterizovat jednou nekončící bublinou. Ve vzduchu jsme strávili cca dvě hodiny a abychom se nepřetrénovali, vyrazili jsme s pocitem krásně stráveného dne k domovu...
Svah u Pohledecké skály.
Radek Plch a křížený Pike Brio.
Úpická Hadimrška :o)
A to už sobotní vítězové...
Nedělní soutěž pořádaná Žďáráky se nesla v naprosto odlišném duchu. Poté, co přes noc přešla fronta, se vítr otočil a totálně zvadl. Pokud v neděli mělo něco foukat, foukalo by to od východu, proto jsme se přesunuli do podkovy nad Jimramovem. Na startovišti se sešlo okolo 19 soutěžících. Obloha byla nádherně vymetená a bez mráčků, ale větru se moc nedostavovalo. I přes to jsme však rozlétali první kolo. Kdo nedostal nějakou bublinku, hoodně se zapotil, aby dolétal. Další možností bylo létat tak dlouho, dokud nevznikl nárok na opravu. Své o tom ví i mladej Honza Petera, kterého naváděl jeho tata se slovy: "Ještě nééé, ještě nééé a tééééď už to můžeš píchnout" :o) O rozruch mezi soutěžícími se postaral Michal Homola, který i přes bublinu a velice nádherný čas cca 68 vteřin požádal o opravu letu. V situacích, kdy většina soutěžících byla ráda i za časy okolo 100 vteřin, to bylo poměrně pošetilé :o) Nakonec si vyčekal bublinu další a letěl to asi o 3 vteřiny lépe. Poté, co se nám podařilo i s opravami dolétat první kolo, lehl vítr úplně. Pár nadšenců létalo na bublinu, ale občas se však pro letadlo museli projít dolů pod kopec. Tomáš Winkler vytáhnul házedlo a ještě tam kdosi lítal s elektrikou. I přes veškeré pokusy s násobením síly větru pomocí čtyřech nezávislých anemometrů se tížený výsledek nedostavil. Po dlouhém čekání a vyčkávání jsme byli nuceni soutěž v 1h odpískat...
Typický obrázek nedělních závodů - čekání...
Míra Trsek se občas prošel pod kopec.
Ti modeláři jsou asi všichni pošuci. Jako kdyby jim jeden fukoměr nestačil.
Neshánítě někdo "nové" video? Sice už je to výběhový typ, ale je zadarmo :o)
Zdeněk Kincl | 23.4.2009
Velikonoční Chotěboř
Rok se s rokem sešel a závodní kolotoč svahových větroňů se pozvolna začíná opět rozjíždět. Po neodlétaných soutěžích v Ústí nad Orlicí, Litomyšli a Rané se konečně zadařilo. Celý týden před soutěží u nás svítilo krásně sluníčko, foukal jihovýchodní vítr a já přemýšlel, jestli se po roce nelétání vypravit na závody do Chotěboře. Odložil jsem tedy práci na diplomce, učení se na čtvrteční zkoušku z bezpečnosti a začal oprašovat prach z éra a cyklovat baterky. V sobotu jsem se probudil do slunečného rána, ale po větru ani vidu, ani slechu. Když však píši Tomáši Humpolcovi, který hlásí stabilní vítr, tak s tatem neváháme a vyjíždíme směr Sloupno. Než jsme se doplahočili na místo, soutěžící už měli rozlétáno první soutěžní kolo. Dopisujeme se na startovní listinu, já ještě před letem zkouším, jestli se mele všechno, tak jak má, a Ondra Rezler mi zahazuje mého Žluťáka do luftu... A hle, ono to i po tom roce stále letí o) Vítr se pohyboval na hranici regulernosti a letové časy byly poměrně dlouhé. Po prvním kole se zkrátila levá báze, která se vylívala. Během třetího kola začal vítr stávkovat, a tak přišly na řadu i opravy. Já neměl vůbec vzduch, ale snažil jsem se to dolítat. Tahal jsem, co to šlo a zaletěl jsem časový rekord soutěže - 147s :o) Ve čtvrtém kole to chtělo už hodně přemáhání, aby se soutěž dolítala. Poměrně dost soutěžících už skončilo s nulou. Jasným vítězem se stal Radek Plch, který nám v prvních dvou kolech všem ukázal, jak využít lepší vzduch do mrtě, ve třetím kole moc vzduchu neměl, ale zalítal to taky, asi nejlépe jak mohl. Ve čtvrtém kole to v desátém průletu přitlačil až moc, ale tahle nula se mu škrtla, takže byl celkovým vítězem. K vidění bylo během soutěže i pár prekérek, ale nic moc extra :o) Po vyhlášení výsledků a předání cen vítězům, zvadnul vítr úplně, a tak se všichni rozjeli do svých domovů. Už o tomto víkendu se létají další závody v Novém Městě. Počasí je na víkend objednané deštivé, v sobotu s větrem jihozápadních směrů, v neděli pak vítr ze severovýchodu. Pokud nemáte o víkendu do čeho píchnout, můžete se zastavit :o)
Startovní depo. Pytel je ještě napnutý :o)
Jarda Vojta zahazuje Radkovo pyžamo.
Jak by byl svět krásnej, kdyby na soutěže jezdilo víc ženských :o)
Soutěž vyhrál Radek a moc bodů nám teda do žebříčku nenechal.
Zdeněk Kincl | 17.4.2009
Po delší odmlce se opět ozývám, mám toho teď hodně, takže nestíhám... Ale na sepsání téhle reportáže si chviličku najdu. To jednoho krásného dne po škole si to mašíruju přes Vaňkovku na autobus a najednou koukám, že je ve Vaňkovce nějaká nová výstava. Tantokráte modelářská, i když tak trošku z jiného soudku.
Zdeněk Kincl | 29.2.2008
Předně bych vám ale chtěl tak trošku s křížkem po funuse popřát všechno nejlepší do nového roku. Doufám, že jste Vánoční svátky prožili v pohodě, nezaskočila vám v krku nějaká kostička z kapra a že jste pod stromečkem nalezli to, co jste potřebovali. Do nového roku Vám též přeji hodně šťastných přistání a snad se všichni zase sejdeme na jarních soutěžích.
Zdeněk Kincl | 18.1.2008
Nad Jihlavou se za patřičného hřmění jinak tichý stroj prohání rychlostí 250 kilometrů za hodinu. A díky vlastnímu pohonu umí startovat sám. Motor tu zkouší Experimentální letecká laboratoř divize letecké techniky První brněnské strojírny z Velké Bíteše. Celokovový větroň s proudovým motorem čekají zkoušky až ve výškách okolo osmi tisíc metrů.
Zdeněk Kincl | 19.10.2007
Letošní podnik pořádal letecko-modelářský klub Česká Metuje a létalo se o prodlouženém víkendu ve dnech 28.9.-30.9.2007. Zpočátku nebylo vůbec jasné, zda se na mistrovství stihnu nominovat. Naštěstí se ale zadařilo a já byl zvědavý, jak bude toto netradiční mistrovství v Teplicích nad Metují vypadat.
Zdeněk Kincl | 9.10.2007
Další body před kvalifikací na MČR F3F 2007 se rozdaly na chotěbořské soutěži. Předpověď počasí nebyla vůbec růžová a téměř nikdo asi nedoufal, že by se soutěž odlétala. Podle windguru.cz měl vát vítr jižní až jihovýchodní o síle maximálně do 3 m/s, což moc soutěžících asi nepřesvědčilo, ale nakonec se nás na startovišti sešlo šestnáct.
Zdeněk Kincl | 23.9.2007
Rok se s rokem sešel a opět jsme se setkali v Novém Městě na Moravě na již 46. ročníku tradičního podzimního svahu. Jelikož předpověď počasí byla velice slibná, nenechalo si tuto soutěž ujít 24 soutěžících. Po chvilce váhání jsme se vydali na svah nad Roženeckými Pasekami, který je orientovaný na severozápadní směr větru.
Zdeněk Kincl | 21.9.2007
Zatímco u nás byly v sobotu Hody v plné proudu a já celodenně hýřil, tatík přišel s nápadem, že si zajede na skok (2x320km) na soutěž na Ranou. Měl totiž foukat severozápadní vítr a předpověď vypadala poměrně nadějně. A jelikož se na startu sešlo 25 soutěžících, nebyl asi jediný, koho tato předpověď zviklala.
Zdeněk Kincl | 13.9.2007
Pokud jste neměli v době od 5. do 12. září do čeho píchnout, mohli jste navštívit naše Tradiční bítešské hody. Začátek hodů je spjat se středečním stavěním máje a otevřením sklípků. I když ve středu pršelo, cestu na tento významný akt si našlo poměrně hodně domácích. Už za pár chvil byla mája vztyčená a hodovému veselení už nestálo nic v cestě.
Zdeněk Kincl | 11.9.2007
Ve dnech 31.8 až 2.9 uspořádal LMK Holíč mezinárodní soutěž seriálu Eurocontest v Donovalech. Na soutěži se sešlo 30 pilotů z České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. V 5 hodin ráno sedíme s Peťou Holcmanem ve Škodě Favorit a řítíme se vzhůru na Donovaly. Asi 2 km před Donovaly začíná skrz kapotu stoupat pára...
Ladislav Esterka | 5.9.2007
Už je to sice pár měsíců, kdy jsem se dozvěděl o nové netradiční kategorii létání s velkými akrobaty, ale to však nemění nic na tom, proč nepropagovat tuhle, alespoň pro mě zajímavou akci, veřejně. Historie těchto závodů se začíná psát v roce 2001, kdy skupina "sports idea think-tank" přišla s nápadem uspořádat tenhle závod.
Zdeněk Kincl | 1.9.2007
Ve dnech 30. června a 1. července se uskutečnila v Nesvačilech u Benešova již potřetí soutěž obřích, rádiem řízených, akrobatických modelů. Tato soutěž je jediná ze seriálu EAC létaná na území České republiky. Ve startovním depu se sešlo šestnáct soutěžících a soutěžili ve dvou kategoriích - National a International.
Zdeněk Kincl | 20.7.2007
Po delší době další moje (ne)modelářská reportáž... Poté, co se mi podařilo úspěšně složit státní závěrečné zkoušky a obhájit svoji bakalářskou práci, jsem si naplánoval menší týdenní dovolenou u Veroniky na jižní Moravě. Volba byla poměrně jasná, jelikož se tam konaly tradiční rakvické hody.
Zdeněk Kincl | 1.7.2007
V sobotu dne 9.6.2007 se uskutečnil již 5. ročník leteckého dne v Rakvicích. Na rozdíl od ostatních let byl oficiální začátek programu až v 13:00 a konec asi v 18:00. Počasí bylo nádherné, snad jen nemuselo být takové horko. K vidění nebyly modely pouze modelářů místních, ale dostavili se i modeláři z Rakouska.
Veronika Puklická | 28.6.2007
Pohled na předpověď na víkend 9.-10.6. mě nenaplňoval optimismem, neblahá očekávání se bohužel vyplnila. Po registraci v sobotu ráno jsme nasedli na lanovku a vzhůru na kopec. Zpočátku to "funělo" na severní kopec, ale než se natáhly báze, tak se vítr otočil. Hurá na jižní kopec, kde se soutěž zrušila. Večer byl přichystaný sponzorský guláš.
Ladislav Esterka | 13.6.2007
Hodně opožděný report z Donoval, soutěže, která se konala ve dnech 11.-13.8.2006. Z České republiky jsem se tam objevil já, Vašek Vojtíšek, Zdeněk Hynek a Vašek Bláha, který po neúspěších v prvním dni soutěž nedokončil. Doufejme, že ročník 2007 bude pro české barvy stejně úspěšný a uvidím tam nějaké nové tváře.
Ladislav Esterka | 22.5.2007
Ráno v 6:28 mi přišla textovka od Ladě Esterky: "Tak co, jedete? U nás funí tak 6m/s, ale je zataženo a sem tam kápne." Vykouknu tedy z okna, abych zkontroloval stav ovzduší - fouká a prší :o( Ale jelikož nám to na sobotní soutěž nevyšlo, chtěli jsme si aspoň trošku napravit reputaci a urvat nějakej ten bod do žebříku.
Zdeněk Kincl | 6.5.2007
Sobotní předpověď vyšla naprosto dokonale, takže sem už dlouho dopředu věděl, že si místo na svahu zalétám na navijáku. Po příjezdu na obvyklý sraz sem začal hned roztahovat špagát na poli a celý natěšený vytahovat Vikinga z auta. Dovedete si představit, jak sem byl naštvaný, že spojka na křídla zůstala doma?
Ladislav Esterka | 2.5.2007
Tak nějak by se dala charakterizovat další soutěž letošní sezóny F3F. Původně jsem ani neměl v plánu tuto soutěž absolvovat, chtěl jsem pracovat na své bakalářce, ale když nám ráno Vašek Vojtíšek zavolal, že jedou Oušťáci lítat tady k nám na Jimramov, tak jsem začal narychlo dávat po zimě éro do kupy...
Zdeněk Kincl | 14.4.2007
Ještě v dobách, kdy jsem teprve začínal sbírat svoje první zkušenosti se svahovým létáním, jsem slyšel o fenoménu jménem Pálava a Stolová hora, avšak tehdy jsem tomu ještě nevěnoval tolik pozornosti a oba názvy pro mě upadly v zapomnění. S přibývajícím věkem a díky jen těžko předvídatelným skutečnostem jsem ony zmiňované názvy musel oprášit...
Zdeněk Kincl | 4.4.2007
Tak už máme po Vánocích... Doufám, že jste pod stromečkem našli kromě ponožek, spodního prádla a papučí minimálně nějaké nové servo, pixlu vteřiňáku nebo nějakého toho jednoho zapomenutého Ascota a podobně. Pokud měly vaše drahé polovičky problém s výběrem vašich dárků pod stromeček, nechť se třeba nechají motivovat tímto příspěvkem.
Zdeněk Kincl | 24.1.2007
Nazdárek lidi, volal mi Ruda, že by chtěli s Rakušákama udělat zájezd na La Muelu (F3F centest, začátek dubna). Objednal by se velký autobus a mohlo by jet třeba 20 lidí. Takže otázka zní, zda by jste měli o tuto akci zájem. Jedná se zatím pouze o první informace, jestli má vůbec cenu pokusit se něco takového zorganizovat. Nic závazného...
Václav Bláha | 12.12.2006
Jak již nadpis hlásá, nyní půjde o zhotovení jednoduchého indikátoru napětí přijímačových akumulátorů. Náklady na postavení indikátoru se pohybují okolo 70Kč a asi hodiny práce. Všechny tyto indikátory využívají integrovaného obvodu LM3914. K tomuto obvodu stačí přidat jen minimum externích součástek.
Zdeněk Kincl | 15.11.2006
Nemusím snad ani připomínat, co se během měsíce října děje na jižní Moravě. Lidé trošku znalí vína dozajista vědí a těm ostatním napovím, že během měsíce října propuká všude na jižní Moravě vinobraní. Kdysi jsem taky netušil, kolik práce se na vinohradu během roku vykoná, ale už vím, že produkovat vína té nejlepší kvality není žádná sranda.
Zdeněk Kincl | 30.10.2006
Další soutěž, na kterou jsem se vypravil, pořádal Slovácký RC klub Kyjov a jelikož foukal jihovýchodní vítr, vše se uskutečnilo na Větrníku. Po menších úvodních problémech s počasím se nám ale nakonec podařilo soutěž v jedenáct hodin zdárně začít. Na startovišti se sešlo patnáct soutěžících a stihli jsme odlétat devět kol.
Zdeněk Kincl | 25.9.2006
Postupuje prvních 35 seniorů a dále nejlepší tři junioři, kteří se umístili v oficiálním žebříčku kategorie F3F-2006. V případě, že se v sobotu a v neděli odlétají soutěže v Chotěboři, Horní Branné a Větrníku, bude žebříček v průběhu pondělí 25.9.2006 doplněn a upraveno pořadí postupujících.
Ivo Matějů | 22.9.2006
Na Viking Race do Skotska si Češi mohli vzít dvě tříčlenná družstva. Jedna skupina vyrážela v neděli 3.září ve složení Radek Plch, Filip Kalenský, Vašek Bláha, Roger Svatoň. Druhá skupina (Já a Jiří Baudis) vyjela o den déle. Všichni závodníci tam chtěli být dříve, aby si vyzkoušeli místní kopce a podnebí.
Ondřej Rezler | 20.9.2006
Sobotní soutěž pořádal LMK Nové Město na Moravě. Předpověď počasí byla poměrně slušná, a tak jsme ani chviličku neváhali a hned vyjeli na Jimramovské Pavlovice. Odlétali jsme deset kol a každý si odvezl do žebříčku přes 800 bodů. Nedělní soutěž pořádal LMK Zephyr Žďár nad Sázavou, vítr foukal jižních směrů, a tak se létalo u polének nad Věcovem.
Zdeněk Kincl | 19.9.2006
Letos jsem opět navštívil CIAF, tentokrát již 13. ročník, který se konal opět v Brně. Píše se, že to byl na brněnském letišti poslední ročník této akce, avšak definitivně to ještě potvrzeno není. Takže se snad ukážu i příští rok. Pokud se budou pořadatelé držet úrovně letošního ročníku, budu spokojeným divákem. Nebylo to špatné, ale stále je co zlepšovat...
Radek Stria | 13.9.2006
Jelikož víkendové soutěže v Úpici a v Novém Městě nad Metují jsou od nás z Velké Bíteše poněkud zruky a jelikož předpověď počasí nebyla příznivá, upřednostnil jsem již výše zmiňovanou akci na znojemském letišti. Jednalo se o soutěž obřích akrobatických modelů letadel s mezinárodní účastí. A rozhodně bylo na co koukat...
Zdeněk Kincl | 30.8.2006
V dnešní době už je pravidlem řešit ovládání křidélek / vztlakovek pomocí serv umístěných přímo do křídla. Odpadá tak pracné a zdlouhavé řešení ovládání pomocí náhonů. Hlavním požadavkem na tyto serva je proto jejich výška. Dalšími důležitými požadavky na tyto serva jsou síla, rychlost a robustnost uspořádání (kovové převody, kuličková ložiska).
Zdeněk Kincl | 10.8.2006
V dalším příspěvku nastíním problematiku výroby kabeláže trupu i křídla u soutěžního svahového větroně NewSting. Hlavním úkolem kabeláže je spolehlivý rozvod napájecích a signálových spojů mezi přijímačovými akumulátory, přijímačem, jednotlivými servy a vypínačem. Pro propojení trupu a křídla se využívá téměř v 99% případů 9-pinový Cannon konektor.
Zdeněk Kincl | 27.7.2006
Pro méně náročné aplikace si stačí články nechat sbodovat, ale pro větší proudové odběry je lepší články pájet. Velice vhodné je letování článků stylem "čelo na čelo" ať už z pohledu elektrických či mechanických vlastností. Aby jste mohly články takto pájet, musíte si pořídit pájecí kladívko. Já ho koupil v JR Models v Brně na Veveří za 125 Kč.
Zdeněk Kincl | 13.7.2006
Vybrat ty správné přijímačové akumulátory do svahového speciálu nemusí být vždy až tak snadné, jak by se na první pohled zdálo.
Zdeněk Kincl | 26.6.2006
Kreativní soutěž nadějných konstruktérů, milovníků létání, legrace a soutěžení se po čtyřech letech vrací do Prahy. Střelecký ostrov se opět stane středobodem vesmíru.
Zdeněk Kincl | 17.6.2006
Vinařská obec Rakvice se nachází na jižní Moravě asi 15 km severně od Břeclavi. Kromě dobrého vína zde mají i pěkné letiště a letos se uskutečnil již čtvrtý ročník leteckého dne. Počasí vyšlo parádně, organizace byla dokonalá, stejně tak i příprava letové plochy. Už teď se těším zase na příští ročník, snad se zde sejdeme...
Zdeněk Kincl | 13.6.2006
Aneb jaké to je, když už sice fouká, ale z toho nejnemožnějšího směru. Na jihozápadní vítr se na Javorníku opravdu létat nedá. Další soutěž letošního podniku, která se neodlétala :o(
Honza Pazour | 23.5.2006
Předpověď počasí na víkend byla více než příznivá a na Větrníky to máme co by letadlem dohodil, volba byla tudíž jasná... A nebyli jsme sami, kdo chtěl urvat nějaké body do žebříčku, na startovišti se nás sešlo 24. Odlétali jsme v sobotu i neděli. Myslím si, že to byly nejlépe vydařené soutěže této dosavadní sezóny, hlavně co se počasí týče.
Zdeněk Kincl | 8.5.2006
Po dlouhé pauze jsem se vypravil na svahovou soutěž do Nového Města. Předpověď počasí nebyla nijak příznivá, mělo foukat nula nula nic, ale proč bych se alespoň neukázal na naší klubové soutěži. Už od rána bylo jasné, že není kam pospíchat a že předpověď počasí nelhala... Nakonec se nám ale s vypětím všech sil podařila odlétat alespoň ta tři kola.
Zdeněk Kincl | 22.4.2006
Již delší dobu se setkávám se stavem, kdy oficiální výsledková listina vyslaná do oběhu nemá potřebné náležitosti a nikomu to asi zjevně nevadí...
Zdeněk Kincl | 19.4.2006
V autě jsem definitivně vyměnil přeskáče za inlajny a na zadní sedadla jsem posadil Extru 330s. Dlouho jsem vybíral jakou poletuchu si pořídit, nakonec to vyhrála Extra, protože na rozdíl od mnoha jiných nevypadá jen jako přemotorované tácky na maso. 300gramů a stříďáček na špici je ideální kombinace pro odpolední létaní kdekoliv.
Honza Pazour | 14.4.2006
Je tomu téměř pět měsíců, kdy jsme se loučili na posledních podzimních soutěžích v Ústí nad Orlicí. Ať už souhrou náhod, nebo rafinovaností pořadatelů přilákat pokud možno co nejvíce soutěžících, se sezóna F3F 2006 zahajovala opět v Ústí.
Zdeněk Kincl | 11.4.2006
Tento víkend se vyznačoval krásným počasím, když teda pominu to, že dost míst v republice zalila voda. Bylo by fajn začínat novou sezónu někde na kopci, ale žádnej příhodnej větřík nefouknul a tak jsme se museli spokojit s navijákem a nedalekým letištěm u Nových Sadů. I když v sobotu jsme se na letiště ještě nedostali, v neděli jsme si to už nenechali ujít.
Zdeněk Kincl | 2.4.2006
To jednou mi na závody dovezl Tonda Hlavsa pásku na křídla a říkal, že je to rychlá páska bublinovka. Páska je asi 100 mikronů tlustá, 12 mm široká, je vyrobena z plastu s jednostranně naneseným lepidlem a je namotána na papírovém kotoučku o průměru 85mm. Při použití této pásky můžete urychlit váš letoun až o 20%!!! A to už stojí za to!
Zdeněk Kincl | 31.3.2006
Možná se to nezdá, ale před pár dny začalo astronomické jaro... Po sněhu by nemělo být ani vidu ani slechu, louky by se měly začít zelenat, ptáčci zpívat, kompozity hvízdat a soutěže odsejpat :o) Nevím jak u vás, ale u nás bývá vítání jara pravidelně spojené s návštěvou Šmelcovny. Každou první jarní neděli v měsíci březnu vyrazí velké množství nadšenců přivítat jaro.
Zdeněk Kincl | 29.3.2006
V tomto článku si budeme povídat o akumulátorech. Nejprve si řekneme, podle jakých kritérií vybírat akumulátory. Ne vždy výběr podle kapacity je ten nejlepší. Nejprve je vhodné se zamyslet, k čemu vlastně mají akumulátory sloužit. Mají to být akumulátory do vysílače, kde jsou proudové odběry minimální nebo to mají být akumulátory pohonné? Budou to akumulátory tupu NiCd, NiMH, Li-xxx? Ukážeme si stručný přehled vlastností jednotlivých typů.
Zdeněk Kincl | 16.3.2006
Tyto stránky mají za sebou první jubileum, četlo je již více jak 1000 lidí. To si zaslouží nějakou novinku, připravil jsem pro vás nové diskusní fórum. Nechť jej budete hojně využívat :o)
Zdeněk Kincl | 3.3.2006
Jakožto "pilný student", který měl mezi semestrama téměř měsíc prázdnin, jsme si s Veronikou vyrazili na pět dní na hory zalyžovat. I když většinou jezdím do Jeseníků, tentokráte jsme byli v Beskydech. Termín vyšel zrovna do sněhové kalamity, takže cesta byla opravdu zajímavá... I přes ošklivé počasí jsme si parádně zalyžovali, převážně na Pustevnách.
Zdeněk Kincl | 18.2.2006
Začínáte plánovat do nového roku? Sezóna začne sice až za pár měsíců, ale pro případné nedočkavce je už připraven kalendář soutěží. Celkem je naplánováno 32 soutěží.
Zdeněk Kincl | 4.2.2006
Do nového roku mimo jiné také vstoupíme s novými pravidly kategorie F3F. Pojďme si nyní ukázat, co se změnilo a co zůstalo zachováno.
Zdeněk Kincl | 18.1.2006
I nadále se vám budu snažit přinášet aktuální informace o dění převážně v kategorii F3F, jedná se především o články týkající se problematiky svahového létání, budou zde vystaveny výsledkové listiny, kalendář soutěží a nově se zde objeví aktuální neoficiální žebříček F3F, který se bude aktualizovat po jednotlivě odlétaných soutěžích.
Zdeněk Kincl | 11.1.2006
Rok nám zvolna končí a nezbývá nic jiného, než přivítat rok nový. Nechť je alespoň stejně tak úspěšný jako ten letošní. V roce 2005 bylo v kalendáři 32 soutěží. Úspěšně se odlétalo 19 soutěží, 13 soutěží bylo zrušeno pro nepřízeň počasí. Sezónu suverénně vyhrál Radovan Plch, druhý skončil Ondřej Rezler a třetí místo obsadil Vašek Vojtíšek.
Zdeněk Kincl | 14.12.2005
Dne 5.11. se konala na Rané poslední svahovka. Na parkovišti nás přivítala neprostupná mlha a bezvětří. Po vydatné snídani byla soutěž pro nepřízeň počasí zrušena, ale já byl pevně odhodlán si to tam jít hodit. Foukalo kolem 1-3m/s takže žádná divočina. Stávalo se, že se občas obláček mlhy utrhl a muselo se do několika málo sekund přistát.
Filip Kalenský | 5.12.2005
Tak máme za sebou předposlední soutěž v letošním kalendáři F3F. Počasí nevěstilo nic dobrého, už od rána nás provázely dešťové přeháňky, ale po vyčasení byl okamžitě zavelen pokyn "odjezd směr Řetová". Soutěž se nesla v duchu čekání na termiku, odlétala se tři kola.
Filip Kalenský | 24.10.2005
Pořádáním mistrovství byl pověřen Libeňský modelářský klub Praha 8. V sobotu jsme se probudili do bezvětrného dne, počasí se během dne neumoudřilo, a tak se neodlétalo ani kolo. V neděli již od rána foukal severní vítr o rychlosti 4 m/s, a tak jsme se vydali na Písečnou. Tam jsme odlétali 4 kola. Co se týče organizace, raději pomlčím...
Zdeněk Kincl | 19.10.2005
Informace ohledně kvalifikace na mistrovství České republiky kategorie svahových větroňů (F3F).
Ivo Matějů | 29.9.2005
Předpověď počasí na sobotu nebyla nijak valná - proměnlivý vítr do 3m/s, ale jelikož jsme měli s tatíkem cestu do Brna, tak proč si nevzít letadla a nezajet si až na Větrník. Na kopec jsme dojeli až tak v půl jedenácté, ale po větru ani vidu ani slechu. Počasí se neumoudřilo a tak jsme to kolem třetí hodiny zabalili a rozjeli se domů.
Zdeněk Kincl | 25.9.2005
Sobotní soutěž pořádal LMK Nové Město na Moravě. Od rána zataženo s trvalým mrholením až deštěm, vítr S okolo 4 m/s. Po dlouhém vyčkávání byla soutěž zrušena. Nedělní soutěž pořádal LMK Zephyr Žďár nad Sázavou. Těm narozdíl od nás počasí vyšlo - slunečno, vítr S o rychlosti 4 m/s, létalo se na svahu u Míchova. Soutěž vyhrál Radek Plch (nečekaně)...
Zdeněk Kincl | 19.9.2005
Nevíte kam vyrazit příští rok na dovolenou? Mám pro vás inspiraci :o) My jsme s děckama vyrazili na Mušov do kempu ATC Merkur. Kemp se nachází na břehu horní novomlýnské nádrže. Toto místo vám mohu jen doporučit, je zde solidní společenské vyžití :o) A pokud byste si chtěli zalítat, na Pálavu nebo Pouzdřany je to co by kamenem dohodil.
Zdeněk Kincl | 16.8.2005
Konečně jsem nasbíral trošku volného času a udělal jsem nový design stránek :o) Časem by měly přibýt i všechny ostatní vychytávky, ale nejdřív si je musím pořádně promyslet.
Zdeněk Kincl | 4.7.2005
Bleskovky
20.9.2009 Oficiální nominace na mistrák F3F 2009.

17.9.2009 Propozice na MČR.

31.8.2009 European Xtreme Flight Championships po dvou letech opět ve Znojmě. Info na oficiálních stránkách.

21.8.2009 Úpice se odlétala, Česká Metuje nikoliv. Doplněný žebříček i výsledkové listiny.

17.8.2009 Doplněný žebříček a výsledkové listiny o nedělní podnik na Rané.

4.8.2009 Pro všechny případné nedočkavé svaholetce se blíží prázdninové bublinové soutěže na Rané u Loun, v Úpici a České Metuji.

13.5.2009 Doplněny všechny výsledkové listiny a žebříček...

20.4.2009 Aktualizovaný žebřík F3F 2009!!!

23.1.2009 Po hooodně dlouhé odmlce jsem v den svého svátku dodělal nějaké resty. Doplnil jsem výsledkové listiny, žebříček a kalendář soutěží F3F na rok 2009.

5.8.2007 Trenér informuje:
Kvůli probíhající debatě ohledně kvalifikace na Viking Race 2008 potřebuji co nějvětší počet emailových adres modelářů, kteří létají na svahu. Adresy zasílejte na mateju@demosuo.cz. Děkuji Ivo Matějů.

28.6.2007 Podívejte se na nový grafický žebříček F3F.

4.4.2007 Tyto stránky vidělo už přes 10 000 lidí, to by chtělo něco netradičního :o)
Počasí

Zprávy
Kurzovní lístek
Všechna práva vyhrazena www.prcek.ic.cz
2005-200x